Jak sháníte knihy na čtení? Mám teď na mysli běžnou beletrii. Čtu knihy bezmála pětatřicet let a přečetl jsem jich možná ke dvěma tisícům. Určitě nepatřím mezi náruživé knihomoly, ale zhruba jeden titul za týden přečtu. A knihy beru z následujících zdrojů.

Knihovna

Kdysi moje nejoblíbenější místo, ale v posledních letech tam chodím celkem nerad. Snad proto že mi stísněné prostory historické budovy na pardubickém Pernštýnském náměstí přijdou pro účel krajské knihovny nevhodné. A navíc tam často neseženu ani tituly, které mají být podle katalogu dostupné. A většina novějších knih je na dlouhé čekání v rezervačních pořadnících.

Ulož.to

Je to smutné, ale krádež e-knihy z Ulož.to a následné nahrání do čtečky Kindle je v mém případě zdaleka nejčastější způsob. Je to pohodlné, rychlé a zdarma. Morální výčitky zatím úspěšně potlačuji. Z čeho mají žít spisovatelé? Nevím. Trápí mě to? Trochu ano, ale zatím jsem nenašel řešení.

Nákup e-knih

Nikdy jsem žádnou nekoupil. Chápu, že samotný tisk je v ceně knihy menšinovou položkou a e-kniha musí stát plus mínus stejně jako papírová kniha. Jenže pro mě subjektivně e-kniha hodnotu několika set korun nemá. A navíc, o jedno kliknutí vedle je dostupná zdarma.

Klasické knihkupectví

Ocitnu-li se v cizím městě na náměstí, jdu se nejdříve podívat do knihkupectví. A to i tehdy, když jsou všechny knihy psány neznámým písmem připomínajícím rozsypaný čaj. S výjimkou dětských knih pro své dcery ale nové knihy téměř nekupuji. Nemám je kde skladovat. A navíc se k velké většině z nich nikdy nechci vracet. Zdědil jsem několik set knih po tátovi a nevím co s nimi. Zatím jsou uskladněny ve sklepě. V antikvariátech jsou prakticky neprodejné a je mi líto je vyhodit.

Mám rád knihy. Ale většinou je nechci vlastnit. Chtěl bych mít možnost se po přečtení rozhodnout, jestli si knihu nechám, nebo ji pošlu dál. A to mě přivádí ke konceptu prodejny knih s garantovaným odkupem. Mám představu knihkupectví a antikvariátu, kde si koupím knihu a mám od prodejce garantováno, že ji za rozumné peníze odkoupí zpět. A co jsou rozumné peníze? U běžné knihy by rozdíl prodejní a výkupní ceny mohl činit třeba 50 Kč, pokud ji prodám zpět za 2-3 týdny (samozřejmě za předpokladu jen běžného opotřebení). Částka by s rostoucím intervalem mezi nákupem a zpětným odprodejem mohla narůstat. Prodejce by pak vrácenou knihu dal zpět do prodeje, ovšem za o něco nižší cenu.

Mohlo by to ekonomicky fungovat? Nemám tušení. Ale pokud by někdo u nás v Pardubicích takový obchod otevřel a měl slušný výběr, každý týden bych si jednu knížku koupil.